Aspekty trávení volného času

Videopřepis

Vnímání pojmu volný čas se velmi liší podle toho, jaké postižení se dítěte nebo dospělého zrovna týká. Možnosti využívání volného času se odvíjejí také od možnosti pracovního uplatnění nebo od možnosti zapojení se do školního či předškolního vzdělávání. I zde hraje velkou roli individualita.

U klientů s tělesným nebo kombinovaným postižením často hrají významnou roli rehabilitační aktivity nebo setkávání s dalšími klienty s podobným postižením. Odlišná situace ale nastává u klientů s mentálním nebo psychickým postižením. Další rozdíly pak vyvstávají na základě stupně postižení, neboť jiné volnočasové aktivity přijímají osoby s lehkým mentálním postižením a jiné s těžkým mentálním postižením.  

Společným rysem pro ně často bývá tendence ulpívat na známém, opakujícím se, bezpečném. Osvědčují se zavedené rituály, dodržování časových harmonogramů a předem domluvených plánů, které informují a ujišťují o všem, co se bude dít. Vytržení a zavádění neznámých, nových situací často způsobuje stres a nepříjemné pocity, které u některých dětí či dospělých mohou vést k různým projevům sebepoškozování, záchvatům, nespavosti, odtažitosti nebo nechuti spolupracovat, případně i k agresi.   

Velmi důležitá je pozitivní motivace, odměňování oblíbenými aktivitami, působení klidem a snaha předcházet rizikovým situacím. Stresovou situací může být neznámé prostředí, kontakt s neznámými lidmi, nezvládnutí úkolu, strach, nepochopení nebo jen špatná nálada. Zdánlivě nepochopitelným spouštěčem rizikových stavů ale může být i radost. Jedná se o jednu z mnoha emocí, se kterou se mentálně nebo psychicky postižení často nezvládají vyrovnat a neumí s ní zacházet. 

Volnočasové aktivity tedy odpovídají aktuálním potřebám každého jedince a jejich cílem je zdokonalování nebo zlepšování schopností dítěte či dospělého, a to jak v oblasti mentální, tak pohybové. Zařazovány bývají aktivity tvůrčí – malování, výroba jednoduchých věcí, dekorací, vedení k výpomoci – jednoduchá příprava jídel, domácí práce, zdokonalování v sebeobsluze, která souvisí se všemi oblastmi života, hry, pobyt venku a pokud dítěti nevadí změny prostředí a kontakty se společností, pak lze využívat všechna běžná návštěvní místa s ohledem na typ postižení.

Poněkud specifickou oblastí jsou aktivity kulturního a příběhového charakteru. Vizuální příběhy, v televizi, v ilustracích jsou přijímány lépe, pokud se v nich nevyskytují nějaké postavičky či děje vzbuzující v dětech negativní pocity než ty založené na imaginaci, na předčítání, případně na společném čtení. Důvodem je oslabené porozumění, které je často nutné vizualizovat a velmi zjednodušit, a to i v případě pohádkových příběhů, které se velmi často zakládají na nepochopitelných jevech, dětem s mentálním postižením natolik vzdálených.

V oblasti volnočasových aktivit existuje mnoho specializovaných pracovišť, jejichž cílem je napomáhat začleňování osob s postižením do aktivit běžného života nebo pracovat na zvládání individuálních projevů. Setkávání v nich napomáhají celým rodinám dětí a dospělých s postižením v hledání a integrování nových možností nejen do jejich společného života.