Aspekty školní docházky a pobytu ve školském zařízení

Videopřepis

Rodiče zajišťující péči o dítě s postižením nebo o dítě s kombinovaným typem postižení jsou vystaveni nejen otázkám zdravotního a sociálního zabezpečení dětí, ale také hledání vhodného zařízení, které by mohlo dítě navštěvovat za účelem plnění školní docházky. Záleží především na rodičích, pro jakou školu se rozhodnou. Mohou oslovit kterákoliv školská zařízení, která se zdají být vhodnými pro jejich dítě, případně brát v potaz územní spádovost.

Přijetí dítěte s postižením s sebou nese několik formálních záležitostí. Předpokladem pro přijetí žáka s postižením je bezpochyby odborná lékařská diagnóza a také prognóza jeho dalšího vývoje. Další kroky rodičů společně s dítětem pak směřují do speciálně pedagogického centra, které společně navštíví s dokumenty týkajícími se zdravotního stavu dítěte a budoucího žáka školy. Zde se domlouvají kroky, podle kterých je vhodné postupovat. Speciálně pedagogické centrum, často již v kooperaci s vybranou základní školou, pomáhá sestavit individuální vzdělávací plán pro dítě a stanovuje doporučení ke vzdělávání. Oba dokumenty obsahují specifikaci, jak s dítětem pracovat, rozvádějí jeho pohybové i mentální schopnosti a podle typu postižení stanovují a maximálně individualizují výstupy vzdělávání. Součástí navrhovaných podpůrných opatření bývají návrhy na kompenzační pomůcky žáka, potřeba prostorových úprav nebo například nárok na asistenta pedagoga.

Včasná a neustálá komunikace mezi rodiči, školami a speciálně pedagogickými centry je základem. Je doporučováno, a také možno, zahájit vzájemnou komunikaci třeba i dva roky před samotným nástupem do školy. V takovém případě je dostatečný čas na zvážení možností školy ve vycházení specifickým potřebám konkrétního žáka a také možností samotného žáka vybranou školu navštěvovat, s ohledem na případné poruchy chování, narušené sociální vazby a podobně. Mimo jiné je možné včas zvážit bezbariérovost školy, personální zabezpečení nebo třeba velikost kolektivu, do kterého žák vstoupí.

Je-li vybráno adekvátní školské zařízení, komunikace se rozšiřuje nejen mezi pedagogický personál školy, ale také mezi nepedagogické pracovníky a mezi ostatní žáky. Součástí kompetencí pedagogických pracovníků školy by měla být jednoznačně schopnost pracovat s celým kolektivem v oblasti informovanosti o typu postižení žáka a jeho specifických potřebách. S ohledem na jistá omezení spolužáků se zdravotním nebo mentálním postižením je nutné o těchto faktech hovořit dle aktuálních potřeb jednotlivých žákovských kolektivů, a to i s ohledem na bezpečnost situací, ve kterých sami žáci projevují zájem o asistenci svému spolužákovi. Je nutné sledovat každodenní proměny ve vztazích mezi žáky i v měnících se potřebách a schopnostech žáka samotného a přizpůsobovat dané situaci stávající opatření.

Všem těmto okolnostem napomáhají speciálně pedagogická centra a pedagogicko-psychologické poradny, které usilují o soulad mezi potřebami žáků s postižením, prací pedagogických pracovníků a možnostmi školských zařízení.